Chov martináče dubového
Po loňském nezdaru se nám letos daří pěstovat housenky martináče dubového (Antheraea yamamai).
Na tohoto martináče jsme poprvé narazili při cestě do Chorvatska (v noci jsme ho vysvobodili z motorestu při dálnici A1).
Druh je původem z Japonska. S rozvojem hedvábnictví se rozšířil v Asii, severní Indii a do jižní Evropy. V jižní Evropě se vyskytuje v přírodních populacích v severním Slovinsku, jižním Maďarsku, Dolních Rakousech v Istrii a Dalmácii.
Sledujte vývoj od vajíčka po motýla. Kliknutím na vybraný obrázek ho zvětšíte.
Poděkování
Děkujeme Vladimíru Hartlovi za půjčování fotoaparátu a stativu kdykoliv, kdy jsme o to požádali. Děkujeme mamce a manželce Lence za snášenlivost, andělskou trpělivost a notnou dávku shovívavosti, děkujeme sestře a dcerce Terezce za časté asistence při péči o housenky a děkujeme Hynkovi Habalovi za vajíčka motýla.
19.4.2009
Ve čtvrtek 16. dubna jsme získali vajíčka martináče. Ještě týž den se vylíhly první dvě housenky. Během pátku 17. dubna se vylíhlo 19 housenek z 21 vajíček.
Na snímku zcela vlevo je jedno z vajíček s vylíhlými housenkami. Vylíhlé, asi 5 mm velké housenky sežerou nejprve obal vajíčka a teprve po nějaké době se pustí do čerstvé potravy - vyrašených mladých listů dubu.
24-36 hodin od vylíhnutí dorostly housenky velikosti 7 - 10 mm.
Do 19. dubna se vylíhly housenky ze zbývajících dvou vajíček.
Snímky byly pořízené 18. dubna.
22.4.2009
Po pěti dnech dokončují housenky první instar*. Přechodem housenky z prvního do druhého instaru se mění jejich zbarvení ze světle žlutého s černými proužky (viz. obrázky výše) na světle zelené se žlutými proužky (viz.obrázky vlevo).
Denně dostávají čerstvou potravu - list dubu letního.
*Během vývoje prochází housenka několika vývojovými stupni, tzv. instary. Přechod z jednoho instaru do druhého se uskutečňuje svlečením staré pokožky a vytvořením nové, větší a volnější. Před každým svlékáním přestanou být housenky aktivní a přestanou přijímat potravu.
26.4.2009
Po týdnu od vylíhnutí, 24.4., dosahují housenky velikosti 2,5 - 3 cm. 26.4. se první housenky svlékají a dospívají tak do třetího instaru. Období druhého instaru tedy trvá zase přibližně pět dní, stejně jako u prvního instaru.
Housenky po druhém instaru už nemění zbarvení, ale jejich hlava s kusadly je v poměru k tělu výrazně větší.
1.5.2009
Některé housenky dospěly do čtvrtého instaru, třetí instar u nich trval také pět dnů. Dva týdny po vylíhnutí z vajíček dorůstají housenky velikosti 3,5 - 4,5 cm.
Housenka ve třetím instaru. Housenka ve čtvrtém instaru.
10.5.2009
Mezi šestým až desátým květnem přechází housenky do pátého instaru. To by mělo být jejich poslední vývojové stadium před kuklením. Denně spořádají velké množství listí, v lidovém měřítku zhruba 1/3 až 1/2 igelitové nákupní tašky. Dorůstají velikosti 8 cm, v klidu jsou velké a silné jako malíček ruky dospělého člověka.
18.5.2009
Po měsíci (29 dnů) se první housenka začíná kuklit. Housenky si ze zelenožlutých vláken spřádají oválný zámotek (kokon), ve kterém dojde k přeměně housenky v kuklu. Přeměna housenky v motýla bude ve stadiu kukly probíhat asi měsíc.
Na snímku vlevo je část kokonu ve spleti listů.
25.5.2009
Během dalších čtyř dnů si spřádají zámotek všechny housenky. Nejmenší zámotek měří 4 cm na délku/výšku a průměr má 2,2 cm. Největší zámotek má 5,1 cm a průměr 2,8 cm.
31.5.2009
Abychom mohli kukly v kokonech vlhčit očistili jsme kokony od zbytků listů. Na snímku zcela vlevo je kokon tak, jak si ho vytváří housenky.
Na vedlejším snímku je kukla v zámotku. Na kukle jsou patrné části motýla - hlava, hřebenitá tykadla, křídla, zadeček. Tak, jak je velká kukla bude přibližně velké i tělo motýla.
18.6.2009
Kukly tmavnou, protože uvnitř dochází k přeměně v motýla. Motýli by se měli líhnout zhruba do týdne.
24.6.2009
V noci nad ránem se vylíhl první motýl, tedy zhruba 5 týdnů po tom, kdy se housenky začaly kuklit.
